JAKL, Ladislav a kol. Vývoj evropského patentu a evropské rozhodovací praxe.
Praha: Metropolitan University Prague Press, 2013. 242 s. ISBN 978-80-86855-93-6
Vědeckovýzkumná činnost Katedry průmyslového vlastnictví a Ústavu právní ochrany průmyslového vlastnictví Metropolitní univerzity Praha, o.p.s., se v akademickém roce 2012–2013 zaměřila, vedle vytváření podkladů pro vlastní výuku v baka-lářském, magisterském a doktorském studijním oboru, i na řešení problémů, které se v poslední době stávají aktuálními, a na řešení, u kterých je třeba postupně vytvářet i teoretické podklady. Mezi tyto aktuální problémy patří ty, které jsou spojeny s přípravou evropského „Patentu s jednotným účinkem“ a „Jed-notného patentového soudu“ a s vývojem evropské rozhodovací praxe o průmyslových právech. Proto se tato vědeckovýzkumná tvůrčí činnost orientovala v tomto směru. V předkládané kolektivní monografii se podařilo soustředit příspěvky, které se zabývají jednak vlastním konstituováním tohoto evropského Patentu s jednotným účinkem a Jednotným patentovým soudem a evropskou rozhodovací praxí v oblasti ochranných známek, průmyslových vzorů a patentů a jejím vlivem na rozhodovací praxi českého Úřadu průmyslového vlastnictví. Navíc se podařilo získat do tvůrčího kolektivu i významné odborníky ze Slovenské republiky, kteří se zabývají i vlivem evropské rozhodovací praxe i na rozhodování slovenského Úradu priemyselného vlastníctva.
V příspěvcích týkajících se konstituování „Patentu s jednotným účinkem“ a „Jednotného patentového soudu“ se v této kolektivní monografii podařilo analyzovat vývoj řešení vytváření těchto institutů v posledních desetiletích, až po přijetí tak zvaného „patentového balíčku“ členskými státy EU a Evropského parlamentu v roce 2012. Ten je výsledkem legislativní iniciativy, tvořené dvěma Nařízeními EU a mezinárodní dohodou, čímž byl vytvořen základ pro zavedení jednotné patentové ochrany v EU. Přistoupením členských států EU k podpisu Dohody o Jednotném patentovém soudu – třetí a poslední části „patentového balíčku“ – se podařilo vytvořit zaklad jednotné jurisdikce v této oblasti. Autorům příspěvků Ing. Mgr. Josefu Kratochvílovi a JUDr. Světlaně Kopecké se podařilo tuto velmi složitou problematiku nejen analyzovat, ale vyvodit teoretické závěry, které naznačují vývoj, který nastane v příštích letech, zejména poté, kdy vstoupí v platnost Dohoda o Jednotném patentovém soudu. Tedy nejdříve od 1. ledna 2014, nebo spíše od prvního dne čtvrtého měsíce následujícího po uložení třinácté ratifikační listiny o přistoupení (za předpokladu, že mezi nimi budou ratifikační listiny Francie, Německa a Velké Británie). Za velmi hodnotné je možno pokládat i analýzu podmínek, které je třeba učinit i po přijetí těchto základních kroků.
Tuto část kolektivní monografie uzavírá velmi hodnotný teoretický příspěvek doc. JUDr. Vladimíra Pítry, který analyzuje patentový proces po rekodifikaci soukromého práva, vytváří tak vhodný podklad pro jeho aplikaci při řešení otázek spojených s vývojem v této oblasti.
Druhý blok příspěvků, který je zaměřen na analýzu a komparaci české, slovenské a evropské rozhodovací praxe v oblasti průmyslového vlastnictví, vytváří podklad pro aplikaci při rozhodování o právní ochraně označení, vzorů a ochranných známek. Příspěvek prof. JUDr. Petera Vojčíka, CSc., zabývající se přezkoumáváním rozhodnutí slovenského Úřadu průmyslového vlastníctva soudem, posuzuje dané otázky z hlediska obecného právního přístupu a dává možnost porovnání s českým stavem. Ing. Darina Kyliánová, na základě svých dlouholetých zkušeností z práce ve slovenském Úradu priemyselného vlastníctva a kontaktů s Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu v Alicante, zasvěceně analyzuje vliv praxe tohoto evropského známkového a vzorového úřadu na rozhodovací praxi slovenského úřadu. Jsou v jejím příspěvku provedeny analýzy několika evropských rozhodnutí a jejich vliv na rozhodování na národní úrovni. Na tyto příspěvky navazuje i studie JUDr. Vladimíra Zamrzly o rozhodnutích Soudního dvora EU. Stať analyzuje roli práva a soudních rozhodnutí Evropské unie a jejich dopady do národního řízení zejména o ochranných známkách. Upozorňuje na databáze judikátů EU a zabývá se členěním orgánů Společenství.
Další část příspěvků je orientována na otázky spojené s roz-hodováním o patentech a průmyslových vzorech. Studie Ing. Emila Jenerála se věnuje rozhodnutím stížnostních senátů Evropského patentového úřadu a jejich vlivu na českou rozhodovací praxi. Vychází ze svých teoretických i praktických zkušeností, které získal v průběhu řady let, kdy se otázkami právní ochrany vynálezů a užitných vzorů na evropské úrovni zabývá. Závěrečný příspěvek Jiřího Effmerta, patentového a známkového zástupce, se zabývá definicí informovaného uživatele, která je použitelná při řešení sporů v oblasti porušování práv k průmyslovému vzoru Společenství. I tato část je pro teoretickou i praktickou sféru velmi zajímavá, tím spíše, že se v posledních letech zvyšuje frekvence získávání práv k průmyslovým vzorům u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu.
