LACHOUT, Martin. Cesta od nehomogennosti jazykového systému cizího jazyka k jeho potenciální homogennosti.
1. vyd. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2014. ISBN 978-80-87956-03-8
Hlavním předmětem této práce je problematika dovednosti kompenzačního vyjadřování v německém jazyce na příkladu písemných produktů u českých mluvčích. Tato práce vznikla na základě vlastních zkušeností autora, k nimž dospěl za dobu své pedagogické praxe učitele němčiny na různých typech škol. Právě tehdy se opakovaně a na všech úrovních setkával s fenoménem zbytečného ztroskotání verbální komunikace z důvodu selhání mluvčího při vyjadřování svých vlastních myšlenek nebo při reprodukci slyšeného. Mnozí žáci a studenti totiž často nejsou schopni v okamžiku, kdy se ocitnou před jazykovým problémem, neboť neznají nebo je zrovna tzv. „nenapadne“ právě ten či onen výraz či gramatická struktura, které se jim evokují v podvědomí v mateřštině, pokračovat dále v komunikaci, a jsou nastalou situací natolik paralyzováni, že jejich projev zcela selže. Příčin tohoto fenoménu může být hned několik. Zaprvé by to jistě mohla být nedostatečná míra ovládání cizího jazyka. Je pochopitelné, že čím nižší je úroveň ovládnutí jazyka, tím větší problémy lze v procesu komunikace pozorovat. Avšak s tímto „jevem selhání“ se autor opakovaně setkával a setkává i u velmi pokročilých žáků a studentů, kteří disponují nadstandardním rozsahem slovní zásoby a zároveň i velmi kvalitní znalostí gramatického aparátu. Přesto dochází k situacím, kdy nejsou stavu všechny tyto své znalosti a vědomosti efektivně aplikovat do své promluvy, tak aby překonali momentální jazykovou bariéru a dovedli tak svou promluvu do zdárného konce. Jejich projev tak působí nehomogenním dojmem.
Jak důležitá je dovednost kompenzace jazykových nedostatků v procesu reálné cizojazyčné komunikace, poznal autor později sám na sobě, když pracoval jako tlumočník-překladatel. Během svého působení v této funkci patřilo k jeho častým úlohám konsekutivní (výjimečně simultánní) tlumočení mezistátních jednání, konferencí, seminářů a jiných akcí s odbornou materií. A právě tehdy si uvědomil, jakou důležitost má pro komunikaci v cizím jazyce dovednost tzv. kompenzačních strategií. Bez nich by totiž komunikace mnohdy ztroskotala. Zároveň si ale tehdy uvědomil, jak nedostatečně ho škola v tomto směru na reálnou cizojazyčnou komunikaci připravila. Proto se mu jako nejpravděpodobnější příčina tohoto pro české mluvčí (a jistě nejen pro české) tolik typického problému jeví nikoli nedostatečné ovládnutí cizího jazyka, nýbrž nedostatečná míra ovládání strategií vedoucích k překonávání jazykových obtíží, tzv. dovednosti kompenzačního vyjadřování. Právě aplikace kompenzačních strategií napomáhá k přechodu od nehomogennosti jazykového projevu k jeho potenciální homogennosti.
Autorova původní hypotéza se nakonec potvrdila i na základě výsledků empirického výzkumu, který provedl mezi studenty – maturanty pražských i mimopražských státních i soukromých gymnázií.
